S Kenym jsme se zúčastnili záchranářského výcvikového víkendu v Červené Řečici. S námi tam byli další dva hovíci - Antony Černý sen s majitelkou Janičkou a Eternity Zašovský květ s majitelkou Terkou -, z čehož jsme měli velkou radost, a pak samozřejmě další pejsci včetně voříšků. Kromě nás tam byli samí pokročilejší. Keny byl nejmladším členem výcviku a opět mě mile překvapil svou šikovností.

Hned první den výcviku začal pomaličku chápat štěkání a druhý den už jsem si vydupala, že to musíme zkusit a klaplo to. Keny pěkně vyštěkával figuranta, který před ním dělal různé blbiny, pochopil to a dnes už umí krásně štěkat na povel. V sutinách hledal jen paničku a pouze tak, aby na mě koukal, že se schovávám. Je to ještě miminko a hlavně opravdu naprostý začátečník, takže nic dalšího se s ním dělat nedalo, i tak to bylo skvělé a motivující. 

Mimo sutiny se cvičila klasická poslušnost. Tady se opravdu neblýskneme, protože Kenyho nechávám v klidu růst bez nějakého namáhavého výcviku. Myslím si, že na to má ještě času dost. Umí tedy spolehlivě jen sedni a taky mu krásně jde přivolání. Cvičili jsme tedy právě toto, pak jsme taky upevňovali povel lehni a zkoušeli jsme různé prolejzačky a 'aportování'.
To dávám do uvozovek protože šlo především o to, aby Keny nosil hračky a zjistil, že u paničky je s hračkama sranda. Má to ale v sobě naštěstí sám, takže ho snad naučíme aport dříve než Bárníka, který má nejradši, když s hračkou může zdrhat :-)

V neděli 11.9. jsme se s Kenym i Barneym zúčastnili Speciální výstavy HW v rámci dní IHF. Jednalo se tedy o mezinárodní speciální výstavu HW, pořádanou slovenským a českým HW klubem v KK Zetor Brno. Pro plemeno prestižní akce :-) 

Organizačně jsme to měli velmi náročné, protože jsme každý vystavovali jednoho psa, každý z nich byl v jiném kruhu u jiného rozhodčího a já jsem ještě navíc byla pověřená focením vítězů. Těžký úkol, když jsem nakonec na stupních vítězů sama stála. (Ale o tom až dál.)

Nakonec jsme to nějak zvládli. Bárník si s Kubou vyběhal známku 'Velmi dobrý', což se vzhledem k horkému počasí, které prostě jeho vzhledu nepřeje, dalo očekávat. Odcházel ale s krásným posudkem a vlastně mu nebylo vytknuto nic kromě ucha a volnějšího pysku. Předváděl se skvěle, oni to s Kubou ani jinak neumí :-)

​My jsme s Kenym nastoupili do kruhu poprvé, podotýkám, že naprosto bez tréninku. O postoj jsme se ani nepokoušeli, věděla jsem, že je to ještě malinký neposeda a nemá to smysl, tak jsem ho nechala u rozhodčí volně, ať se s tím vypořádá sám. Paní rozhodčí byla velice milá a posouzení pojala hravě. S Kenym se pomazlila a byla z něj celá unešená. Nejvíc nás všechny překvapil, když se předvedl v pohybu jako profík. Krásně běžel u nohy a koukal na mě, perfektně spolupracoval. 

Nestíhám! Takže jsem úplně vynechala tříměsíční shrnutí a píšu zase až den po Kenyho čtyřměsíčních "narozeninách" :-)

Z Kenyho už začíná být veliký kluk! Roste jako z vody, už má přes 15kg, a neustále samozřejmě roste do krásy :-) Je to mega žrout a občas se mu to nevyplatí a dostane srajdu, takže zatím cca o kilčo zaostává, ale určitě to brzy dožene! :-) 

Velkým milníkem v Kenyho štěněcím životě bylo seznámení s Bárníkem. Upřímně, měla jsem z toho trošku strach. Nevěděla jsem, jak bude Barney reagovat na to, že už není doma ten rozmazlovaný junior, ale stane se jedním ze tří psů. Obavy byly absolutně zbytečné, Barney je ke Kenymu strašně moc trpělivý a naprosto ho zbožňuje. Keny mu může vylizovat čumák, když jí, lézt mu po hlavě, když si kouše dentální tyčinku a on ani nevrkne. Má opravdu můj obrovský obdiv a doufám, že jim tohle spokojené soužití dlouho vydrží a přečká i Kenyho pubertu :-) 

Co se týče výcviku a výchovy, tak Keny už umí povely "sedni", "lehni" a "místo" a ukazovat zuby :-) Zuby jsou pro nás důležité kvůli výstavám, ještě ale musíme dopilovat klus u nohy a postoj, z toho mu zatím ani jedno nejde :-D Krásně se naučil, že kenelka je jeho místečko - vlastně až moc :-D Chodí si lehat tam, kde normálně bývá, i když tam zrovna kenela není a do kenely chodí i když nemusí, sedí tam, dvířka má otevřená a jenom čumí :-D Asi jsem to trošku přehnala, ale co, jsem ráda, že mu tam je dobře a ví, kde je jeho místo. 

V neděli 11.9. nás čeká Kenyho první výstava a to rovnou světová speciální v Brně! Vystavíme ho ve třídě štěňat v konkurenci dalších 10 krásných psů a stejně tak vezmeme i Barneyho do třídy otevřené (se stejnou konkurencí).

Další dvě výstavy budou oblastní v Praze 1. a 2.10.. Už teď jsme ve třídě štěňat přihlášeni dva, tak jsem moooc zvědavá, kdo bude naším konkurentem :-) 
Původně jsem přemýšlela o tom, že ho vezmu i na pražský Double CACIB, ale nakonec jsem se rozhodla, že nebudu zbytečně utrácet, přihlašovat ho nebudu a jen půjdeme cvičně na kukandu. (Panička asi bude zapisovat v kruhu, Keňourek počká v kenelce a pak se půjdeme někomu neoficiálně ukázat do kruhu.)

Zapomněla jsem se zmínit, že půlku čtvrtého měsíce Keny strávil na prázdninách u taťuldy a polobrášky. Užil si skvělých 11 dní, zajel si na obrany (na které momentálně jezdíme celkem pravidelně) a na psí školku s Evou Štemberovou, a tak podobně :-) Nenudí se chlapec!
Jo a ještě jednu věc jsem zapomněla! Za dva týdny jedeme na záchranářský výcvikový víkend, takže jsem opravdu hooodně zvědavá, jak se mu tam bude líbit a jak mu záchranařina půjde. 

To už bude pro tyto dva měsíce asi vše, pokusím se ozvat zase za měsíc s našimi pokroky a případnými (ne)úspěchy. 

PS (už fakt): Keny má zatím zuby v ani ne dvoumilimetrovém předkusu, nezbývá tedy než doufat, že se mu čelisti srovnají.