S Kenym jsem se vydala na veterinu, protože se nám sešlo naráz několik "špatností", a tak jsme mu, i kvůli jeho velmi pomalinku stoupající (spíš stagnující) nízké váze, pro jistotu nechali udělat krevní testy. Měl totiž týden hodně špatnou náladu a průjem kvůli háravé feně v domě, pak se doma na zahradě přejedl vším možným a kadil několik dní krev a byl tak zanesený, že to co snědl ze sebe dostával cca 4 dny. Váha mu díky tomu ještě klesla.

Z krve pan doktor zjistil, že vše, čeho jsem se bála je v pořádku (játra, ledviny, cukr atd...), jen má zvýšený cholesterol. Po týdnu sme z dalších výsledků zjistili, že Kenyho štítná žláza má lehce sníženou funkci. Podle doktora i mého zcela lajckého úsudku, to ale může být věkem a nemusí (ale i může) to do budoucna značit vůbec nic špatného. Mám ho jen 2-3 měsíce sledovat a kdyby byl "divný", tak bychom testy zopakovali. Pokud bude v pořádku, tak je zopakujeme až cca za rok, abychom věděli, jak na tom tedy je. 

Jiné příznaky, než nízkou váhu Keny nemá. Srst má krásnou a lesklou, pro odhárání feny v domě už je zase veselý a šílený jako předtím a už zase naprosto zdravý. Takže se nebojím a za rok uvidím :-) Co se týče chovu, nebudu zatím dělat vůbec žádné závěry, věřím, že to je prostě vývojem. 

Poslední měsíc utekl jako voda. Ani jsem se nestihla rozkoukat a najednou jsem doma měla velkého psa, který se už opravdu začal podobat skoro dospělému hovawartovi.

Když už se blížil sedmý měsíc, tak jsem držela a držela až do 5.12. a těšila jsem se, jak Kenyho zvážíme a on bude mít alespoň o 5kg víc. Když jsem to číslo na váze viděla, úplně jsem se lekla. Keny má jen o pouhé jedno kg víc než před měsícem, takže váží slabých 24kg. Jsem docela překvapená a mám z toho zvláštní pocity. Je pravda, že týden před vážením nám v domě hárá fena a Keny měl během té doby srajdu a viditelně pohubnul, tak snad je ten malý váhový rozdíl daný i tím a příští měsíc už uvidím o něco vyšší číslo. Stále vypadá zdravě a není nijak vychrtlý. Naopak jsem měla radost, jak krásně začíná nasvalovat. 

Radost mi ale dělá Kenyho výška, má krásných 63cm v kohoutku a už dorůstá Bárníka. 
​
S vývojem se mu moc hezky srovnávají přední packy, které má díky užšímu hrudníku občas vybočené, tak mám velkou radost :-) Hlavně je ale zdravý a pořád veselý (teda kromě toho období hárání feny v domě) a snad tomu tak bude i nadále! Přejeme vše nejlepší i všem sourozencům! :-)

První prosincovou neděli jsme měli s Kenym velice náročnou. Troufám si tvrdit, že to byl zatím nejnáročnější den v jeho životě :-)
Nejdřív jsme se vydali do ZOO, kde měli sraz hovíci, kteří docházejí do hovawartí školky k Vlaďce Králové. Keny potkal spoustu kámošů, brzy jsme se ale od nich odpojili, protože na nás byli moc pomalí a my jsme chvátali na pozdější sraz. Prošli jsme si tedy ZOO jen sami dva a moc jsme si to spolu užili. Kenymu se hodně líbili plameňáci, opičky za sklem, tučňáci a lachtani (nebo tuleni? zase nevím).
Ze ZOO jsme šli pěšky rovnou do Stromovky a po cestě nás čekalo milé setkání. V dálce jsme viděli Kenyho vlčí kámošku Cookie, tak jsme se s ní museli alespoň na chviličku zastavit a pozdravit.
Ve Stromovce jsme měli sraz s ostatními štěňaty po Bardovi D-A a dalšími psími kamarády. Nejdřív jsme si udělali nácvik na svod, který Keny zvládl na jedničku a navíc se kráásně předvedl v pohybu. Poté jsme se prošli po okraji Stromovky, kde se štěňata vyblbla pěkně na volno, sem tam běžela prohnat nějakého cizího pejska, ale jinak byla celá procházka úplně na pohodu. Ze Stromovky jsme šli rovnou do centra města v rámci socializace a musím říct, že to teda byla zkouška ohněm, protože všude byly mraky lidí. --->