Je to neuvěřitelné, ale naše "malé" blonďaté miminko už má půl roku! Krásně nám "psovatí", už má výrazný samčí výraz, stále ale je roztomilý a k umazlení :-) Aktuálně má cca 61cm (to domácí měření je trošku složité, tohle je minimální naměřená výška) a 23kg. Na to, jak vypadá, je poměrně lehoučký, ale snad mu to pomůže k bezproblémovému vývoji kloubů :-) 

​Kenyho už samozřejmě zajímá plno věcí okolo a ne jen panička, takže přivolání není tak dokonalé, jako když byl miminko. S tím se panička trošku těžko vyrovnává :-D Ale jinak je to neustále náš úžasňák, je neuvěřitelně mazlivý a hravý a HODNĚ kontaktní. Tohle je popis mého vysněného psa, prostě to je TEN PRAVÝ :-) Vážně každý den přemýšlím o tom, jak moc se nám povedl, vůbec jsem nečekala, že bude tak skvělý. 

Prcka nic nerozhází, je sebevědomý a pohodový. Miluje všechny lidi i psy. Je temperamentní, ale umí vyhodnocovat situaci a zklidnit se, když je to potřeba (když si ho chce někdo cizí hladit, nebo v kontaktu s výrazně menšími psy). Také v sobě nezapře to, že je to přeci jen hlídací plemeno. Přes den už máme hlídání absolutně pod kontrolou a ví, že to není třeba, v noci je zatím ještě ostražitější. Ale je velice chápavý, takže věřím, že ani to nebude problém, i když ono to v noci není úplně na škodu :-) Zatím má na hlídání ale času dost, jednou si ho užije na zahradě.

S Kenym jsme se zúčastnili záchranářského výcvikového víkendu v Červené Řečici. S námi tam byli další dva hovíci - Antony Černý sen s majitelkou Janičkou a Eternity Zašovský květ s majitelkou Terkou -, z čehož jsme měli velkou radost, a pak samozřejmě další pejsci včetně voříšků. Kromě nás tam byli samí pokročilejší. Keny byl nejmladším členem výcviku a opět mě mile překvapil svou šikovností.

Hned první den výcviku začal pomaličku chápat štěkání a druhý den už jsem si vydupala, že to musíme zkusit a klaplo to. Keny pěkně vyštěkával figuranta, který před ním dělal různé blbiny, pochopil to a dnes už umí krásně štěkat na povel. V sutinách hledal jen paničku a pouze tak, aby na mě koukal, že se schovávám. Je to ještě miminko a hlavně opravdu naprostý začátečník, takže nic dalšího se s ním dělat nedalo, i tak to bylo skvělé a motivující. 

Mimo sutiny se cvičila klasická poslušnost. Tady se opravdu neblýskneme, protože Kenyho nechávám v klidu růst bez nějakého namáhavého výcviku. Myslím si, že na to má ještě času dost. Umí tedy spolehlivě jen sedni a taky mu krásně jde přivolání. Cvičili jsme tedy právě toto, pak jsme taky upevňovali povel lehni a zkoušeli jsme různé prolejzačky a 'aportování'.
To dávám do uvozovek protože šlo především o to, aby Keny nosil hračky a zjistil, že u paničky je s hračkama sranda. Má to ale v sobě naštěstí sám, takže ho snad naučíme aport dříve než Bárníka, který má nejradši, když s hračkou může zdrhat :-)

V neděli 11.9. jsme se s Kenym i Barneym zúčastnili Speciální výstavy HW v rámci dní IHF. Jednalo se tedy o mezinárodní speciální výstavu HW, pořádanou slovenským a českým HW klubem v KK Zetor Brno. Pro plemeno prestižní akce :-) 

Organizačně jsme to měli velmi náročné, protože jsme každý vystavovali jednoho psa, každý z nich byl v jiném kruhu u jiného rozhodčího a já jsem ještě navíc byla pověřená focením vítězů. Těžký úkol, když jsem nakonec na stupních vítězů sama stála. (Ale o tom až dál.)

Nakonec jsme to nějak zvládli. Bárník si s Kubou vyběhal známku 'Velmi dobrý', což se vzhledem k horkému počasí, které prostě jeho vzhledu nepřeje, dalo očekávat. Odcházel ale s krásným posudkem a vlastně mu nebylo vytknuto nic kromě ucha a volnějšího pysku. Předváděl se skvěle, oni to s Kubou ani jinak neumí :-)

​My jsme s Kenym nastoupili do kruhu poprvé, podotýkám, že naprosto bez tréninku. O postoj jsme se ani nepokoušeli, věděla jsem, že je to ještě malinký neposeda a nemá to smysl, tak jsem ho nechala u rozhodčí volně, ať se s tím vypořádá sám. Paní rozhodčí byla velice milá a posouzení pojala hravě. S Kenym se pomazlila a byla z něj celá unešená. Nejvíc nás všechny překvapil, když se předvedl v pohybu jako profík. Krásně běžel u nohy a koukal na mě, perfektně spolupracoval. 

Nestíhám! Takže jsem úplně vynechala tříměsíční shrnutí a píšu zase až den po Kenyho čtyřměsíčních "narozeninách" :-)

Z Kenyho už začíná být veliký kluk! Roste jako z vody, už má přes 15kg, a neustále samozřejmě roste do krásy :-) Je to mega žrout a občas se mu to nevyplatí a dostane srajdu, takže zatím cca o kilčo zaostává, ale určitě to brzy dožene! :-) 

Velkým milníkem v Kenyho štěněcím životě bylo seznámení s Bárníkem. Upřímně, měla jsem z toho trošku strach. Nevěděla jsem, jak bude Barney reagovat na to, že už není doma ten rozmazlovaný junior, ale stane se jedním ze tří psů. Obavy byly absolutně zbytečné, Barney je ke Kenymu strašně moc trpělivý a naprosto ho zbožňuje. Keny mu může vylizovat čumák, když jí, lézt mu po hlavě, když si kouše dentální tyčinku a on ani nevrkne. Má opravdu můj obrovský obdiv a doufám, že jim tohle spokojené soužití dlouho vydrží a přečká i Kenyho pubertu :-) 

Co se týče výcviku a výchovy, tak Keny už umí povely "sedni", "lehni" a "místo" a ukazovat zuby :-) Zuby jsou pro nás důležité kvůli výstavám, ještě ale musíme dopilovat klus u nohy a postoj, z toho mu zatím ani jedno nejde :-D Krásně se naučil, že kenelka je jeho místečko - vlastně až moc :-D Chodí si lehat tam, kde normálně bývá, i když tam zrovna kenela není a do kenely chodí i když nemusí, sedí tam, dvířka má otevřená a jenom čumí :-D Asi jsem to trošku přehnala, ale co, jsem ráda, že mu tam je dobře a ví, kde je jeho místo. 

V neděli 11.9. nás čeká Kenyho první výstava a to rovnou světová speciální v Brně! Vystavíme ho ve třídě štěňat v konkurenci dalších 10 krásných psů a stejně tak vezmeme i Barneyho do třídy otevřené (se stejnou konkurencí).

Další dvě výstavy budou oblastní v Praze 1. a 2.10.. Už teď jsme ve třídě štěňat přihlášeni dva, tak jsem moooc zvědavá, kdo bude naším konkurentem :-) 
Původně jsem přemýšlela o tom, že ho vezmu i na pražský Double CACIB, ale nakonec jsem se rozhodla, že nebudu zbytečně utrácet, přihlašovat ho nebudu a jen půjdeme cvičně na kukandu. (Panička asi bude zapisovat v kruhu, Keňourek počká v kenelce a pak se půjdeme někomu neoficiálně ukázat do kruhu.)

Zapomněla jsem se zmínit, že půlku čtvrtého měsíce Keny strávil na prázdninách u taťuldy a polobrášky. Užil si skvělých 11 dní, zajel si na obrany (na které momentálně jezdíme celkem pravidelně) a na psí školku s Evou Štemberovou, a tak podobně :-) Nenudí se chlapec!
Jo a ještě jednu věc jsem zapomněla! Za dva týdny jedeme na záchranářský výcvikový víkend, takže jsem opravdu hooodně zvědavá, jak se mu tam bude líbit a jak mu záchranařina půjde. 

To už bude pro tyto dva měsíce asi vše, pokusím se ozvat zase za měsíc s našimi pokroky a případnými (ne)úspěchy. 

PS (už fakt): Keny má zatím zuby v ani ne dvoumilimetrovém předkusu, nezbývá tedy než doufat, že se mu čelisti srovnají.

Ano, je to tak! Ač se docela bojím se psama dělat dobrodružnější aktivity, tak jsme se díky podpoře kámošů pejskařů vydali s Kenym na vodu. Kenymu nebyly ještě ani tři měsíce, takže jsem bojovala se strachem z toho, že je ještě malinký a ani není plně očkovaný. Obavy byly ale naprosto zbytečné a my jsme si, i přes potíže před odjezdem, tento náš výlet maximálně užili! :-)

Vltavu jsme sjížděli z Vyššího Brodu do Českého Krumlova. Keny po cestě do Brodu poprvé vyzkoušel všechny možné dopravní prostředky - svezl se autobusem, tramvají, zvládnul jezdící schody a nakonec s námi nasedl do vlaku. Naprosto celou cestu v klidu prospal, ani se nestala žádná "nehoda", ostatní cestující zvládal naprosto v klidu.

Jízdu v kanoi zvládl bez protestů. Hned první den jsme se s Kenym cvakli na jezu za Rožmberkem. Celou akci můžete vidět na videu :-D Druhý den už jsme měli větší respekt, první jez jsme úspěšně sjeli i s ním, další jezy už sjížděl Kuba sám a já jsem s Kenym šla okolo. 

Určitě se na vodu s Kenym opět chystáme, i když už to příště nebude tak jednoduché vzhledem k tomu, jak bude velký :-D

Ve třetím červencovém víkendu jsme si skvěle užili hovawartí víkend na Praku u Českého Šternberku. I přes potíže s ubytováním byl nakonec víkend perfektní a jediné, čeho jsem litovala bylo to, že jsem s sebou nevzala Bárníčka. 

Keny si vyzkoušel stopy, obrany a se svými polo-sestřičkami docházel na "malou" štěněcí poslušnost. Víkend si moc užil, mezi všemi psy i lidmi sebevědomě a nadšeně pobíhal a krásně poslouchal :-) 

Velice mě potěšilo to, že Keny je šikovný obranář :-) Opravdu ho to moc bavilo a jelikož i mě obrany baví, je jasné, že v nich budeme aktivně pokračovat i nadále! 

Na stopičče byl taky moc šikovný, dokonce se hned v prvním čtverci sám vrátil, když čuchnul vedle - velice mě to překvapilo. Škoda, že je to disciplína, která mě moc nebere, ale stejně s ní budeme muset časem začít. 

Celkově je velice učenlivý, kontaktní a nebojácný a všechny tyhle své vlastnosti na táboře ukázal! Na závěr mě moc potěšil výhrou prvního místa v táborové výstavě, kde se tedy stal nejkrásnějším štěnětem výstavy <3

Organizace tábora byla skvělá, moc děkujeme pořadatelce Lindě a výcvikářům a těšíme se na další akci s vámi!!! :-) 

Právě zjišťuji, že štěně nás natolik zaměstnává, že nestíhám všechny důležité milníky psát na web, takže jdu na to! :-) Keny měl 5.7. dva měsíce! Navážili jsme mu 7,9kg - vidím každý den, jak nám roste před očima a pořád porovnávám fotky! Dnes už si toho začínají všímat i ostatní lidé, že je větší a větší :-)

V sobotu to byl týden, co je Keny u nás doma. No zabydlel se velice rychle, věřím, že je s námi šťastný. Samík si s ním sice nehraje, ale toleruje ho, Keny na něj teda zkouší čím dál tím větší nálety, tak ho musíme trošku korigovat a občas mu Samík sám vysvětlí, že už je to moc :-D Vše v mezích, všichni jsme spokojeni :-) Jen Keny by si rád užil víc hry s chlupatým kámošem, ale snažíme se mu to, co nemá doma, nahrazovat co nejvíc kamarády "externími". 

Keny už je víc sebevědomý, nevadí mu chodit v různých terénech (včera pobíhal na spadaných větvích ve vyschlém močálu a snažil se skákat z mostu), za což jsem moc ráda, protože by se nám to mohlo hodit na tréninky záchranařiny, kam se chystáme.

Dnes jsme byli s Kenym na veterině kvůli očkování a choval se jako naprostý vzorňák! Zvládl všechno od injekce, až po důkladné prohlédnutí uší, zubů a očí. Je to náš malý velký šikulka! :-)

Konečně jsme si dovezli našeho broučka! V sobotu 2.7. jsme si pro něj jeli, udělali jsme pár posledních fotek u maminky, poseděli jsme s paní chovatelkou a pak nás čekala dlooouhá cesta domů. Od chvíle, co jsme vylezli z auta se k nám Keny choval, jak kdyby věděl, že je náš, což bylo dost překvapivé vzhledem k tomu, že nás viděl jen jednou :-) Dokonce i Samík, který byl otrávený, když na něj štěňata dorážela, byl zrovna ke Kenymu o dost shovívavější. Nechal se od něj tahat za vodítko a nic nenamítal.

Před cestou domů jsme se dozvěděli, že Keny ještě nejel autem, byla to tedy jeho premiéra, a rovnou čtyřhodinová! Měla jsem z cesty velké obavy, ale naprosto zbytečně. Keny celou dobu spinkal, mazlil se, rozdával pusinky a byl prostě hodné sluníčko. Nerozrušilo ho ani bušení deště do auta, ani igelitka, která mu průvanem přeletěla z kufru přes hlavu.

Doma byl překvapený, kde to je a kde jsou sourozenci. Po první procházce se ale rozkoukal, zkoumal obývák, usínal nám u nohou a dal si i trošku granulek. Byla jsem zvědavá, jak bude vypadat noc. Vzhledem k tomu, že tu máme plno sousedů, doufala jsem, že nebude moc výt. Keny mě opět překvapil! Přenesla jsem ho spícího do jeho pelíšku v kleci, kterou mám vedle postele. Byl v ní poprvé, ale vzal ji hned za svou a moc rád v ní odpočívá. Celou noc spinkal a já jsem byla úplně zbytečně vzhůru už od 3 ráno a pozorovala jsem ho. Kolem 4 jsem ho šla vyvenčit a pak jsme spolu zase usnuli. 

Během jediné noci a dne, co je u nás, dělá obrovské pokroky. Jediné s čím má problém je chůze na vodítku a samota. Na vodítku se mi vzpouzel a vůbec nechtěl jít tam, kam jsem šla já, jakmile ho vodítko trošku zatáhlo. Během třetí procházky mě už ale všude následoval a zabejčil se jen jednou - po cestě domů. Stále si asi myslí, že se venku najednou objeví sourozenci, a tak se mu dovnitř domu nechce. Co se týče samoty, tak Keny hodně kňoural, když jsem jen odešla do jiné místnosti, a to i když byl puštěný. I to se ale už hodně lepší a naposledy jsem ho našla sedět v kleci a potichu čekat, když jsem si šla dělat večeři. Ani jsem nevěděla, že se probudil :-) 

Keny hodně dobře reaguje na cokoliv, co mu řeknu. Teď si například kousal dečku v pelíšku. Řekla jsem mu jen "Nech to, nekousej tu deku," ani ne nijak důrazně a on přestal a místo deky si vzal kousací hračku. Nebo se pokoušel si vlézt pod postel. Zase jsem mu jen klidně řekla "Ne, nechoď tam," a on zase vylezl. Je hodně kontaktní, tulí se, miluje pozornost, rád se přetahuje o hračky. Zároveň je i samostatný a bohatě si vystačí s čímkoliv na kousání :-) Zrovna teď, když píšu tyhle řádky, si vedle mě hraje v kleci s uzlama :-) 

Jsem moc šťastná, že tohohle nádherného a šikovného plaváčka máme. Je to velký pohodář, vůbec ho nepřekvapily žádné zvuky domácnosti ani města, ač vyrostl na vesnici a venku. Pořád se na něj musím dívat a obdivovat ho. Bála jsem se štěněcího období, ale teď si přeju, aby bylo o něco delší než je :-) Za měsíc bude dvakrát větší, než je teď a mně je z toho trošku smutno :-) I těch pár loužiček, co už doma udělal (má chyba, samozřejmě!), bych mu odpustila, kdyby byl alespoň o týden dýl takhle malinký a zlatý :-) 

Zatím ho nebudu učit žádné povely. Důležité pro mě je, aby si zvykl na nové prostředí a snášel v pohodě procházky a samotu. Až bude tohle vyřešené, tak začneme se základníma povelama :-) Teď se věnuji tomu, aby slyšel na jméno (a to mu jde, zdá se, skvěle), reagoval pozitivně na lidi a byl prostě šťastný.

Někdy po 10.7. jdeme na očkování, od 14. do 18.7. budeme na psím táboře a poslední víkend v červenci bereme Kenyho na vodu. Rozhodně se u nás nudit nebude, vlastně z něj uděláme trošku dobrodruha :-) Brzy se zase ozvu s novými poznatky a pokroky :-) 

Štěňátka měla začala 8. týden a tedy poslední u maminky. Za ten jediný týden strašně moc vyrostli a my nevěříme vlastním očím, jací jsou z ních medvědi. Náš prcek je stále krásnější a krásnější. Je to velice nadějný jedinec na výstavy a my už se na něj moooc těšíme! Jestli vše klapne, tak ho v září vezmeme ukázat na klubovku do Brna (i s Bárníkem). 

Pro Kenyho si jedeme v sobotu 2.7.. Čeká ho dlouhá cesta domů přes celou republiku, tak snad se mu zalíbí cestování autem stejně jako naší dosavadní smečce. Přivítat ho s námi pojede pouze Samíček, Bárník už bude u páníčků na vesnici. 

Na broučka už doma čekají granulky a během týdne mu přijde veliký balíček různých potřebných věcí ze Zoohitu :-) 

Samozřejmě budeme hodně dokumentovat jak roste, ať máme plno fotek jako vzpomínku na dobu, když byl miminko. Vůbec si nepamatuju, jaké to bylo, když byl Barney malinký, takže si to tentokrát chci pořádně užít, i když se stejně moc těším, až prcek vyroste. 

Jelikož jako brigádu venčím cizí pejsky, tak bude Keny procházet důslednou socializací jen co bude zvládat delší procházky :-) No čeká ho tu plno zajímavých aktivit!
​

Štěňátka měla 6 týdnů a my jsme se na něj KONEČNĚ jeli podívat! A ano, "he is the one" - pan zelený je NÁŠ pan úžasný :-) Sice byl zrovna unavený, když jsme přijeli, takže se nám moc neukázal, ale není čemu se divit, bylo pěkné horko. Jakmile jsme se sebrali k odjezdu, už se rozdováděl :-D
Za dva týdny si pro něj jedeme a už se moc těšíme, až budeme mít prcka doma. Jsem zvědavá, "co" z něj nakonec vyroste. 
Už teď je výrazně podobný tatínkovi Bardovi a vidím v něm i dědečka Dantese. Jestli to bude krasavec po nich, tak od něj budeme muset odhánět všechny fenečky z okolí :-)