2019

30.11-1.12.2019 - S Bárníkem jsme uzavřeli letošní výstavní sezonu krásnými výsledky na CACIBu v Praze. Ve třídě šampionů dokázal, že se mezi těmi krasavci opravdu neztratí! V sobotu si vyběhal krásný výsledek Výborný 2, res.CAC a v neděli Velmi dobrý 3. Sobota mě o to víc potěšila, že se vystavoval s kamarádkou Ivou. Poprvé jsme ho svěřili cizímu člověku a výsledek je více než parádní! Iva si s ním tedy pravděpodobně ještě pár výstav odběhne. :-D V neděli už to taková paráda nebyla, ze mě si zase v kruhu dělal dobrý den a myslím, že právě proto jsme si odnesli právě Velmi dobrou. Byť mu pan rozhodčí, evidentně neznalý standardu, vytkl jen kulaté oko (které nemá) a jeho PŘEDNOST - ocas. Prý svěšený, to mě vskutku pobavilo. :-) Jak moc svěšený je jeho standardní ocas, který se v dnešní době jen tak nevidí, můžete posoudit na fotkách. A i kdyby svěšený chvíli byl, tak je to stále dle standardu v pořádku. :-D Nevadí, sice to zamrzí, ale takové holt výstavy občas jsou. My jsme s letošními výsledky více než spokojeni! <3 

Barney Wicca Gabreta - výstavní výsledky 2019:

Třída otevřená:
15.6. Klubová výstava Praha - VD
16.6. Národní výstava Jelenia Góra /PL/ - V1, CWC, NPwR, BOB
30.6. Národní výstava Klatovy - V1, CAC, NV, CAC ČMKU, BOS
20.7. CACIB Czestochowa - V1, CWC, CACIB, NPwR

Třída vítězů / šampionů:
5.10. Klubová výstava Horka nad Moravou - V4
30.11. CACIB Praha - V2, res.CAC
1.12. CACIB Praha - VD3
20.10.2019 - Říjnový hovisraz jsme si tentokrát dali v menším počtu, ale zase jsme udrželi pevné jádro. Dorazil Michal s Akim a Zuzka s Bellou. My jsme navíc vzali všechny tři psí kluky a Kubu, což se nestává moc často. Užili jsme si dlouhou procházku v Přírodním parku Draháň-Troja, který už dobře znám. A po dlouhé době jsem si konečně mohla vyfotit všechny psí kluky spolu. Musím říct, že je to prostě nádherné, když se takhle sejdeme a když se všichni spolu krásně vyběhají. Bárníček byl sice dnes nějaký trochu nevrlý, ale nakonec se to zvládlo. Přeci si nebude dělat ostudu před krásnou hovawartí fenkou. :-)
4.-6.10.2019 - První říjnový týden byl ve znamení hovawartích akcí. S Ivou Simkovou (CHS z Milkova dvora) jsme se chystali na výstavu a členskou schůzi HW klubu. Protože jsme to chtěly pojmout výletově, vyjeli jsme už v pátek a celý víkend jsme přespávali na Lovecké chatě v Horce nad Moravou, kde se obě akce konaly. Iva s sebou brala Larga (Kráľovská Stráž) a já Barneyho.

V pátek jsme vyjely dopoledne a naším prvním cílem byla ZOO v Olomouci. K té jsme dojely cca v 1 odpoledne a byly tam téměř do zavíračky. Musím říct, že to byl s kluky naprosto senzační zážitek! Oba si poprvé ZOO užívali naplno, velmi vnímali zvířata a reagovali na ně. My jsme z nich měli prču, protože co tam předváděli, to bylo neskutečné. Navíc se mezi sebou předháněli, opičili se po sobě a chovali se jako zlobiví puberťáci. No byla to prostě sranda. ZOO byla v pátek odpoledne téměř bez lidí, zato zvířat bylo všude plno a byla velmi kontaktní. Nejvíc jsme si užili smečku vlků, ke které jsme dorazili v době krmení. Byla nádhera pozorovat jejich komunikaci ve smečce, která je stále tak podobná té, kterou známe od psů. Pro mě to byla naprostá fantazie a už kvůli těm vlkům se do olomoucké ZOO jistě brzy vrátím. Celkově je to krásné místo, byli jsme nadšení - všichni 4. Poté, co jsme skončili v ZOO, jeli jsme rovnou na ubytování. Čekala nás malinko cesta hrůzy, protože chata je uprostřed lesa a občas jsme si nebyly jisté, jestli vůbec jedeme správně a taky jestli dojedeme. :-D

V sobotu už nás čekala klubová výstava, na kterou jsem se moc těšila. Znamenala pro mě totiž premieru s Barneym ve třídě vítězů. Nečekaně jsme si střihli premieru další, a to v závěrečných soutěžích, v pořadí a s pohárem. Barney si vyběhal krásný výsledek, a to Výborný 4. Rozhodčí se moc líbil, dokonce za mnou šla, řekla mi, že se jí stavbou líbí ze všech nejvíc. I v pohybu a prostě celkově je skvělý. Bohužel mu však neodpustila volnější pysky, a tak nás nechala "jen" na 4. místě. I tak je to pro mě velký úspěch a jsem moc šťastná, že letos tak "válíme". Navíc jsme si domů přivezli Barneyho první pohár z klubovky, hurááá! <3 Klubovka se konala v jezdecké hale, protože venku bylo ten den velmi ošklivé počasí. Je super, že vybraná lokalita tuto možnost nabízela, jinak bychom byli všichni promáčení sotva by výstava začala. Rozhodčí byly obě moc milé a celkově se výstava udála v přátelské a veselé atmosféře. Tím jsme tedy letošní klubovky uzavřeli a těšíme se na příští rok. :-) Z výstav nás ještě čeká dvoudenní mezinárodní v Praze. 

Členská schůze se konala v neděli od dopoledne. Doufala jsem, že díky zvolenému termínu na výstavním víkendu, se jí zúčastní více lidí. Bohužel byl opak pravdou a přijelo snad ještě méně lidí, než je obvyklé. I přesto, že se řešila poměrně závažná témata. Jedním z nich bylo povolení psů s DKK 1/1 do chovu. To se nakonec o JEDEN hlas schválilo - bez omezení. Mrzí mě to, myslím si, že je to krok zpátky a aktuální výborné výsledky nám mohou jiná plemena leda závidět. No je to teď jen na nás - chovatelích a majitelích krycích psů -, abychom šli příkladem a chovali s co nejlepším vědomím a svědomím. To se týká i DM, které bylo zmíněno jen okrajově a bylo nám důrazně řečeno, že prý se na schůzi IHF vyjádřil německý klub, že se jedná jen o "marketing, marketing a marketing genetických laboratoří." No nevím jak vy, ale já tedy nikde reklamu na DM test nevídám. Takže moc nechápu, o jakém marketingu se mluví. Pro mě je v první řadě důležité zdraví plemene, a tak testovat a šířít osvětu prostě budu. Hovawarti na DM umírají a v aktuální populaci opravdu není málo časté, že příznaky nemoci u psů propuknou. Třetí významné téma bylo uzavření databáze - přístupná by byla jen členům klubu. Argumenty pro se zakládaly na tom, že prý do naší databáze koukají lidi zvenku (např. chovatelé hovawartů ze zahraničí) a na základě námi zveřejněných informací nás pomlouvají. Nebyla předložena forma, jak by měla uzavřená databáze vypadat pro nečlenskou veřejnost, a tak se tento návrh neodsouhlasil. Výrazná většina hlasovala proti nebo se zdržela hlasování (můj případ) a pro bylo jen pár jednotlivců. Naše databáze je naprosto výjimečná. Nejsem vyloženě odpůrce jejího uzavření, ale zároveň si myslím, že je škoda se o informace v ní s veřejností nepodělit. Je fajn, že lidé znají výsledky našeho českého chovu a že mohou ocenit práci těch, kdo na databázi pracovali. Navíc se celkem nedávno překládala do angličtiny, tak nechápu, k čemu by pak anglická verze byla.
3.10.2019 - Dnes slaví krásných 10 let Kenyho maminka Berrynka. :-)

Celým jménem Blackberry ze Starého Rejvízu. Je to moc krásná a milá fenka a já jsem velice šťastná, že máme doma jejího skvělého potomka. Budu jí navždy vděčná za tu mou spřízněnou duši, kterou v Kenym mám. Přejeme Berrynce spoustu dalších let prožitých v radosti a ve zdraví. 
29.9.2019 - Sešli jsme se na letos již 7. hovisrazu. Zatím se nám daří lokality neopakovat a tentokrát výběr vyhrálo Tiché údolí. Musím říct, že je to opravdu nádherné místo. Máme ho relativně nedaleko od domu, z hostivařského nádraží je to pár zastávek příměstským vlakem. Takže jsme tu určitě nebyli naposledy a ještě sem někdy kluky vytáhnu. 

Tentokrát se sešly 4 "kousky" ve složení Acarai Na3, Justine Katveri, Barney Wicca Gabreta a Becrux B Crucis z Arkova souhvězdí. I když byli samečci v převaze, nedošlo k žádným šarvátkám a všichni se chovali slušně. Bylo to moc příjemné setkání, nachodili jsme při něm cca 10km, a zastavili jsme se i na oběd na úžasném místě v podniku U Lasíků. 





​27.8.2019 - Je to tady! Přesně měsíc a týden po posledním získání CWC byl Barneymu přiznán titul Polský šampion! 

Je to zvláštní pocit, dočkat se po tolika letech (ne moc aktivního) vystavování. Každopádně se velmi radujeme a jsme poctěni. Bárník letos na výstavách oslňuje svou skvělou kondicí. Stále se někdo podivuje nad tím, kolik je mu let. 

Tím to pro nás nekončí, naopak vše teprve začíná! Jelikož jsme letos načali čekatelství šampionátu ČMKU a mezinárodního šampiona, pokusíme se je dokončit. Jestli máme šanci, to teprve zjistíme. Ale kdybychom to nezkusili, byla by to škoda. :-) 

Základ je, že se konečně můžeme hlásit do třídy šampionů a vítězů! Už se moc těším, až si předvádění v této třídě užijeme. Poprvé to bude ve vítězích na Klubové výstavě v Horce nad Moravou 5.10. a na přelomi listopadu a prosince budeme pokračovat v šampionech na DUO CACIBu v Praze. Tím pro nás výstavní sezóna 2019 skončí a budeme se těšit na to, co nám přinese rok následující. 

Uvidíme, jak dopadneme na již přihlášených výstavách. Pokud by nám teď titul CACIB utekl, tak začneme vystavovat hned v únoru na CACIBu v Brně. Ale na tyto plány je ještě moc brzy. Co nás příští rok nemine zcela jistě, jsou výstavy klubové a tradičně naše "domácí" národní v Klatovech. 
20.7.2019 - S Bárníčkem jsme se vydali na pětidenní dovolenou do Krakowa, která byla "tak trochu" záminkou pro dokončení Šampiona Polska. No a to se nám taky povedlo! :-) V sobotu jsme se vydali na Mezinárodní výstavu psů do Konopisky a Barney si vyběhal výsledek V1, CWC, NPwR, CACIB! Jsem na toho kluka moooc pyšná a jsem nadšená, že se nám v jeho věku podařilo ten šampionát dokončit. Je mu 7 a půl roku a na výstavách nám jeho věk nevěří :-) 

Ve třídě jsme bylisami, ale o NPwR a CACIB jsme běželi s konkurentem Bueno Oddany Tobie. Toho Bárník porazil a stal se tak navíc čekatelem mezinárodního šampiona. Uvidíme, jestli se nám ten podaří někdy dokončit, třeba se to stane naší další výzvou. V kondici zatím je, sluší mu to, tak třeba... Bylo by to každopádně moc krásné. 

I dovolenou jsme si báječně užili, ale o tom se časem dočtete na našem cestovatelském webu www.svetemsepsem.cz.
14.7.2019 - Po delší době jsme se sešli s našimi kamarádkami Kristýnou a Cookie. Kristý s sebou tentokrát měla ještě další dvě fenky, a tak byl Keny v sedmém nebi. Hlavně štěněcí slečna Šelmíra ho velmi zaujala :-) Škoda, že z něj byla nejistá, a tak jsme ho museli pořád trošku krotit. Je to přeci jen divoch :-D Užili jsme si báječnou procházku a Keňour doma konečně odpadnul.
30.6.2019 - S Barneym jsme zakončili náš úspěšný červen Národní výstavou v Klatovech. Tentokrát již v konkurenci si vyběhal výsledek Výborný 1, CAC, Národní vítěz, CAC ČMKU, BOS. Stal se tak čekatelem šampiona ČMKU konečně se díky ocenění NV zařadil do třídy vítězů. Už se moc těším, až této možnosti využijeme :-) 

Výstava byla jako vždy krásná. Klatovy jsou naše srdcovka a dokonce se nám tam vždy daří. Jen první rok jsme dostali výsledek VD3, od té doby byl náš nejhorší výsledek v Klatovech res.CAC. Letos máme navíc tituly téměř nejvyšší a k tomu překrásné ceny - medaili, pohár a kokardu (viz foto). Paní rozhodčí byla moc milá, ke psům se chovala hezky, i si je pomazlila. Bárník od ní dokonce dostal pusinku, to bylo poměrně odvážné u hovawarta :-D Mile mě překvapilo, že má hovawarty evidentně v oku, i když je neposuzuje moc dlouho. Jsem moc ráda, že jsme se rozhodli se zúčastnit, protože ještě den předem jsem uvažovala o tom, že na výstavu nepojedu. Bohužel z ní nemáme žádné reprezentativní fotografie, a tak přikládám alespoň pár mobilovek. 
22.6.2019 - Ke konci měsíce jsme se opět sešli na společnou hovawartí procházku, které nazývám "hovisraz". Byla letos již pátá, vynechali jsme ji pouze v lednu. Tentokrát se konala "u nás" - a to vlastně doslova. Část skupiny se sešla před naším domem, zbytek jsme nabrali u rybníku Hamr v Záběhlicích. Šli jsme směrem k Záběhlickému zámku, ten jsme minuli a vešli jsme do polí, kudy vede cestička směrem k Botiči. U potoka se psi osvěžili a my jsme pokračovali dál podél meandrů Botiče až na farmu Toulcův dvůr. Tady jsme se zase osvěžili my - páníčci. Dali jsme si výborný oběd a po něm jsme se i se psy vydali do areálu farmy, kde jsme je seznámili s místními kůzlaty a králíčky. Normálně tu bývá zvířátek víc, tentokrát jsme na ně velké štěstí neměli, ale nevadí, třeba příště :-) 

Z farmy jsme se vydali stejnou cestou zpět. Celý sraz byl dlouhý něco málo přes tři hodiny, což jsem tedy opravdu nečekala :-D Ale bylo to MOC fajn a jsem ráda, že se k nám tentokrát přidali i nováčci. Všichni psi byli úžasní, nedošlo k žádným šarvátkám, jen jedna fenečka, voňavá ještě z hárání, nám kluky trošku "provokovala" :-D Keny byl navíc tentokrát extrémně poslušný, takže já jsem odcházela z procházky více než nadšená :-) 

Fotky jsou všechny od Michala Ningera - majitele Acaraie Na3 (Kenyho polobráchy).
15.6.2019 - Neděle patřila opět Bárníkovi. Vydali jsme se do Polska, do města Jelenia Góra, kde jsem ho vystavovala už loni. Tentokrát jsme si vyběhali ještě o něco lepší výsledek, a to Výborný 1, CWC, Best Dog, BOB. Taky jsme měli štěstí a byli jsme tam letos sami. Loni nás tam bylo víc, ale zase tentokrát nás posuzoval výrazně přísnější rozhodčí a já jsem měla pěkné nervy z toho, jak dopadneme. Horší známky totiž rozdával jak na běžícím páse. Jde nám přeci jen o titul šampiona Polska :-) Panu rozhodčímu Mrowiecovi se však Barney velice líbil, nic mu nevytknul, posudek má plný samé chvály a nakonec jsme tedy dostali ocenění nejvyšší možné. Abych to ale neměla tak jednoduché, nejprve mě pan rozhodčí trošku pozlobil. Slyšela jsem, že říká zapisovatelce známku Doskonala (což je Výborná), tak už jsem se radovala. Mně ale najednou řekl, že tentokrát nedáme titul CWC. Tak jsem na něj chvilku nevěřícně koukala a čekala co z něj vyleze. On se začal potutelně usmívat a pokračoval s tím, že dostaneme známku Velmi dobrý. Čekal co na to řeknu, tak jsem ze sebe vykoktala, že si myslím, že je můj pes "very good". Vedoucí kruhu se zasmála a oponovala, že je snad "excellent". No pan rozhodčí konečně přestal vtipkovat a já už viděla, že nám křížkují všechny tituly. Byly to nervy, ale za všechny ty peripetie, které této cestě za titulem to stálo :-) Dne předem jsem totiž ještě nevěděla, jestli pojedeme. Chvílemi to vypadalo, že místo na výstavu vyrazíme do nemocnice. Měla jsem totiž problémy se zánětem, který mě nejen šíleně bolel, ale navíc jsem díky němu byla celá schvácená, měla zvýšenou teplotu a celkově mi bylo opravdu hodně špatně.

Po výstavě jsme vyrazili na cestu domů a najednou povídal páníček Jakub, že bychom se mohli jet podívat na Ještěd, že je v tu chvíli kousek. Tak jsme to otočili a udělali si krátkou zajížďku. Nikdy jsem na Ještědu nebyla, tak jsem ho konečně viděla. Výhledy jsou odsud opravdu nádherné. Navíc jsme si dali oběd v místní restauraci, kterou moc nedoporučuji. Platíte si za ten zážitek, že máte za sebou výhled do okolí, ale věřím, že se jinde najíte mnohem lépe a za lepší cenu.

Jediné fotky, které z toho dne mám jsou právě z výletu. Z výstavy bohužel ne, ale musím zhodnotit, že to Bárníkovi moc slušelo a vystavil se krásně. Ten skvělý výsledek si tedy naprosto zasloužil :-) Kromě rozhodčího jím byli okouzleni i mnozí kolemjdoucí. Jelenia Góra je pro nás evidentně úspěšná, navíc je to moc krásná výstava! Pořadatelům děkuji a budeme se těšit, až sem znovu zavítáme. Příště už s Kenym, s Barneym máme na národkách hotovo :-) 
14.6.2019 - Máme za sebou další klubovou výstavu v Praze - Horních Počernicích. Tentokrát posuzoval pan Tapio Eerola, což pro mě byla docela událost, protože je to velká osobnost ve Finském chovu hovawartů. Původně jsem chtěla tento den jet do Polska, ale nakonec jsem to riskla a přihlásila jen neděli (stačí nám jeden CWC z národky) a sobota se mi tedy uvolnila pro klubovku. Byl to velice horký den, obličej jsem si spálila do bary rajčete a vzhledem k tomu, že celý den pařilo sluníčko, raději jsem se držela u našeho stanu ve stínu, než abych pozorovala posuzování. Z výstavy jako takové jsem tedy tak moc neměla, ale jsem moc ráda, že jsem se potkala se svými přáteli, popovídali jsme si o chovu i o životě a užili si společný čas. 

Barney si u poměrně přísného pana rozhodčího vyběhal známku Velmi dobrý za to, že je moc dlouhý. Kenyho jsem tentokrát nehlásila, ani jsem ho nebrala s sebou. Den jsme trávili s Ivou a její fenkou Usuri, kterým děkuji za společnost, odvoz a pomoc se stavbou stanu. Fotek z výstavy bohužel tentokrát moc nemáme.
10.5.2019 - Další pražský hovisraz proběhl v Oboře Hvězda. Asi jste si všimly, že ty hovisrazy plánuji tak, abychom poznávali Prahu. Tentokrát se to opravdu povedlo, i když nás bylo méně, protože sraz výjimečně probíhal ve všední den. O to lepší to však byla procházka, protože v parku bylo méně lidí. Nikdy jsem neviděla místní letohrádek, takže jsme se nejprve vydali přímo k němu. Tam jsme udělali pár fotek a šli se podívat dovnitř. Do přilehlé zahrady psi mohou, jen musí být na vodítku. ale upřímně, není v ní nicmoc zajímavého :-D I když se tam nejspíš pořádají různé výstavy, tentokrát tam nic nebylo. je tam ale kavárnička, takže pokud se chcete osvěžit, můžete tak učinit tady. 

Ve vstupu do zahrady letohrádku se nám stal jediný karambol tohoto srazu. Zrovna do vrat vcházela Iva s kočárem a Largem na vodítku a s náhubkem. Proti nim zvnitřku vešel do vrat velký pes na volno a okamžitě se do Larga pustil. Do toho tam přiběhl majitel, který to neviděl a začal Ivě nadávat, že její pes napadl toho jeho. Naprosto mě fascinuje lidská omezenost, hloupost a arogance, se kterou jsou schopni něco takového udělat. Zaprvé si její pes nezačal a zadruhé i kdyby ano, on si tohle nemůže dovolit. Její pes byl na vodítku a měl náhubek, jeho pes byl volně v místě, kde neměl na volno co dělat. I kdyby byl Largo agresor, tak je jednoznačně na vině pána to, že jeho pes byl volně u jiného. Nikdy nevíte, co má pes na vodítku za sebou, jaký je a proč takový je, tak už se vzpamatujte a nesuďte psy za to, jak se chovají. Prostě si svého psa zabezpečte tak, aby k těmto situacím nedocházelo.
1.5.2019 - Dlouho se mi nestalo, abych si užila tak šílený den :-D Volna o státním svátku bylo nutné využít, a tak jsme s Ivou vyrazily dopoledne na delší procházku od nás na farmu Toulcův dvůr. Po cestě se Keny se Suri vyřádili s pullerem a Samík tomu nenápadně přihlížel, hlavně aby si ho nikdo nevšimnul :-D Po procházce jsme si šly sednout do sklípku u rybníku Hamru, kam moc ráda chodívám na víno. Teď se ve sklípku tuším změnil majitel a mají tam i vynikající piva a docela dost dobrého jídla. Nakonec jsme tu vydržely docela dost hodin, vypily docela dost pivy a byly jsme rády, že máme ty psy, kteří nás dovedli domů :-D Více takových dnů, i když to bylo poměrně náročné.
27.4.2019 - Tak jsem zase jednou nechala psy doma a vydala jsem se do Horních Počernic na bonitaci hovawartů. Původně za účelem sledovat psy a psát si poznámky, nakonec jsem byla povolána k focení, takže jsem z toho sledování moc neměla :-D Ale vyšly pěkné fotky, viděla jsem se po delší době se svými přáteli, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací a odešla domů s totálně namoženýma nohama z celodenního dřepování. Takže to byla vydařená akce, děkuji všem :-D
To by bylo to pozitivní... Musím ale zmínit i negativní zážitek a ten byl z chování některých majitelů ke svým psům (a z jejich ochoty spolupracovat při focení). U některých lidí mi fakt zůstával rozum stát nad tím, jakou hysterii a stres na své (jinak pohodové) psy přenášelí, a to i ve chvíli, kdy už k tomu nebyl jediný důvod. Mrzelo mě to, nemyslím si, že by takový člověk měl vlastnit psa, a už vůbec ne chovat. Ale myslet si samozřejmě můžu co chci a nic to nezmění. Tentokrát už jsem se však nemohla nepodělit o to, co mě na místě zabolelo.


​24.4.2019 - Takovým malým/velkým překvapením je, že jsem si konečně nechala zapsat chovatelskou stanici. Dnes jsem šla vyzvednout certifikát a máme tedy oficiálně mezinárodn uznanou CHS Tuatha Dé Danann Bohemia! Je to dlouhý název, já vím, ale má nádherný význam a já jsem si ho prostě musela nechat zaregistrovat hned, jak jsem na něj přišla <3 

V překladu název znamená "Lid bohyně Dany" a slovo Bohemia je na konec dáno pouze, aby mi to na FCI schválili, protože bez něj už tento název zaregistrovaný je. Tento keltský božský rod podle mýtů vládl v Irsku a říká se jim "pánové světla". Ten význam je pro mě ještě mnohem hlubší a více se o něm rozepíšu časem v sekci O nás :-) Všem moc děkuji z podporu a držení palců, než mi název schválili. Jsem opravdu šťastná, že se to povedlo a doufám, že se s tím případní budoucí majitelé našich odchovů moc nepoperou :-D
22.4.2019 - Dnes jsme si dali třetí hovisraz tohoto roku. Sešli jsme se opět s Kenyho polobráchou Akoušem (Acarai Na3) a s fenkou Bellou (Vega z Budské samoty). Akouš si na Kenyho pomalu zvyká, po počátečním brblání zvládá zbytek procházky úplně v pohodě. Jsem opravdu neskutečně pyšná na jeho páníčka, jaké pokroky s ním za dobu jejich soužití udělal. Je to úplně jiný pes, teď už nejsem ve stresu z procházek, protože "přijde Akouš", jako jsem byla před lety. A jsem i moc ráda, že se můžeme pravidelně vídat se členem "psí rodiny". Přeci jen jsou kluci z poloviny stejná krev - mají stejnou mamku.
Tentokrát jsme si prošli Prokopské údolí. Byla jsem tam poprvé a zdaleka jsme neviděli vše, co nám nabízí, takže je skvělé, že tam můžeme jít ještě několikrát a pokaždé zkusit trošku jinou trasu. Moc se mi líbí tyhle kusy divoké přírody v Praze, i když tady se tu "divočinu" už docela daří zabíjet stavěním parků pro děti a bincem všude kolem.
Fotky ve spodní řadě jsou od páníčka Michala Ningera. A ještě jsem si od něj půjčila jednu v horní řadě - úplně vpravo -, na které je Akouš, protože toho jsem já dnes při focení chudáka vyignorovala. 
15.4.2019 - Dnes jsem s Terkou Hoškovou z projektu Pejskárium natáčela podcast na téma Cestování se psem. Bavily jsme se především o naší týdenní dovolené s Keňourem v Polsku a nakonec jsme mluvily skoro hodinu. Věřím, že to bude rozhovor plný zajímavých informací a může vám pomoct pochopit, že se psem (i s velkým psem) se dá opravdu dělat skoro všechno. Takže doufám, že si ho poslechnete a moc se těším na vaše reakce - i případné tipy od vás :-)

Podcast najdete zde: ​https://www.pejskarium.cz/cestovani-se-psem-rozhovor-s-hankou-hanigerovou/
7.4.2019 - Konečně ForPets - alespoň půl dne jsme na něj měli a nakonec to bylo úplně akorát. Ani tentokrát jsem moc neutrácela a jediné, co Keny dostal, byl motýlek od mé nově oblíbené značky FunkyDog. A pak jsem klukům koupila ještě pár dobrot v Pet Farm Family, což je ultra eko bio značka, po které už dlouho pokukuji :-D Nejvíc času z celé akce jsme tradičně strávili u koní, kde mi byl Keňour úplně perfektním parťákem. Byl skvělý, měla jsem jeho plnou pozornost a zvládnul tam se mnou postávat přes dvě hodiny. Po představeních (těsně před zavíračkou) jsme se stavili do stánků již zmíněných firem a udělali si malou radost. Keny byl absolutním středem pozornosti, hlavní hvězdou instagramu a máme díky tomu pár krásných videí a fotek jako veselé vzpomínky. Musím říct, že jsem moc ráda, že jsem tyto značky objevila. Především slečna z FunkyDog je žena se srdcem na pravém místě, které na její práci a zákaznících opravdu záleží. Ještě víc jí však záleží na pejscích, kterým pomáhá nejen finančními dary z prodeje produktů, ale zároveň jezdí po útulcích a dělá i "špinavou" práci. Prostě neskutečný srdcař a mně je a bude velkým potěšením a ctí ji a její značku podporovat. Máme od ní zatím druhého motýlka a jistě pořízíme spoustu dalších krásných výrobků, které na svém webu má. 

Výrobky značky Funky Dog najdete zde: https://funkydog.cz/
Pet Farm Family zde: ​https://www.petfarmfamily.cz/
6.4.2019 - Sice jsem plánovala strávit s Kenym celý víkend na For Pets, ale nakonec jsem se nechala inspirovat s přáteli a vyrazili jsme na charitativní pochod Přímo za čumákem. Konal se v Kunratickém lese, který máme naštěstí poměrně dobře dostupný MHD. I když jízda malým autobusem spolu s dalšími deseti psy byla jízdou hrůzy. Na místo jsme tedy dorazili už vyřízení a když jsem viděla ten neuvěřitelný dav lidí a psů, udělalo se mi ještě hůř. Nakonec to však byla hezká akce a samozřejmě chápu, že čím víc lidí, tím více podpory pro útulky. Trasu jsme šli s Usuri Gasko Prim a Acaraiem Na3, který je Kenyho polobráškou. Fotek jsem tentokrát moc neudělala - respektive žádnou jsem neudělala :-D Tak sdílím alespoň něco málo, co nafotil Akoušův majitel Michal Ninger.
30.3.2019 - Dali jsme si druhý pražský hovisraz tohoto roku. Byla to báječná procházka bez karambolů, kterou jsme si jak my, tak psi moc užili. Na psí louce ve Stromovce bylo spoustu srandy, do které se zapojili i náhodní kolemjdoucí. (Ne že bychom z toho byli vždy nadšení.) Na procházce se sešlo 5 hovawartů a dva skvělí vořeši. Všichni byli zlatí a vyřádili se. Keňour si zablbnul jak se štěněcí holkou Jennifer Debbie-Ann, tak s dospělou partičkou, honící se za klackem :-D Jenny se do něj úplně zamilovala a každou chvíli na něj obdivně koukala. Jsem moc ráda, že jsem viděla jak se Keny chová ke štěněti - kdybychom chtěli časem pořídit přírůstek do smečky :-) Ke konci procházce dělal bodyguarda malé Jítě a po přestávce na limču a pivo jsme už vyrazili domů. Nejen na procházce, ale i v MHD se Keny choval jako sebevědomý mazák a miláček a oslňoval celé okolí. Kolik lidí si ho za ten den pomazlilo, to bych ani nespočítala. No byl to prostě skvělý celý den :-)
2.3.2019 - Projednou jsem se rozhodla nechat psy doma a vydala jsem se na Pejskárium konferenci, které já říkám "o psech bez psů" :-D Ano, psi neměli vstup povolen, ale to je na tomto typu akce pochopitelné. O co se tedy jednalo? Byl to den plný přednášek, workshopů, zajímavých lidí a výborného jídla. První přednáškou bylo povídání veterinářky o nejčastěji se vyskytujících úrazech a zdravotních problémech a o první pomoci, dále jsme se dozvěděli něco málo o agresivitě (to mě upřímně bavilo nejmíň), pak o společném soužití a balancu, dále o fyzičce a na závěr o BARFu. Mě osobně nejvíc bavila přednáška o společném soužití, kdy šlo přesně o téma, které mě naprosto nejvíc zajímá. Souznila jsem se vším, co bylo řečeno, párkrát jsem si i pobrečela a celkově mi to dalo prostě hodně informací a inspirace. Stejně tak přednáška o fyzičce byla skvělá, poučná navíc vtipná. Paní veterinářka, která hovořila úplně na začátku dne, byla taky skvělá a snažila se nám toho předat co nejvíc. Té bych jen přála více času, protože toho měla připraveno hodně zajímavého a vše jsme nestihli. Přednáška o BARFu mě zklamala. Doufala jsem, že se dozvím odpovědi na věci, které mi nebyly doteď úplně jasné, ale místo toho jsme zjistili jen, že všechno je jedno, dříve se psům dávaly zbytky a taky na tom žili a teď to vše moc řešíme. No někteří možná ano, ale přesto nesouhlasím s tím, že by nebylo důležité se o stravování psů zajímat a dávat jim to nejlepší. Takže tím mě upřímně paní přednášející trošku zklamala a naštvala a celkově mi ten její pokus o to, být neustále vtipná a nad věcí přišel spíš na škodu a neprofesionální. Na přednášce o agresivitě jsme se toho moc nedozvěděli, protože se dlouho mluvilo o ničem, opisovala se různá témata příběhy, které se psy nesouvisely a pouštěla se vtipná videa. Super, ale ne když je na téma hodina. Takže tato přednáška mi opět nedala bohužel vůbec nic. 

Z akce celkově jsem byla naprosto nadšená! Na místě jsme měli možnost si vyrobit přírodní repelent a hračku z fleecu. To mě nadchlo natolik, že na mě teď doma čekají velké fleecové deky, ze kterých budu dál vesele vyrábět - i pro přátele <3 Celou akci jsme si navíc mohli libovolně nabírat naprosto D-O-K-O-N-A-L-É veganské jídlo od lidí z Caterinc. Takhle dobré jídlo jsem teda hodně dlouho neměla a musela jsem si několikrát přidat, protože to byl neskutečný gastro zážitek. 

Takže díky moc, Terko! Za vše, za celou akci, za to, že jsme se mohly konečně seznámit a za všechny super informace a lidi, které mi ten den přinesl <3
23.2.2019 - Po několikaleté pauze jsem se rozhodla, že obnovíme hovisrazy. Připadá mi jako super nápad pořádat hovisraz vždy na jiném místě, aby to bylo spravedlivé. Po domluvě se zájemci jsme se dohodli tentokrát na Divoké Šárce, kde jsem byla úplně poprvé. Musím říct, že jsem tímto místem naprosto fascinovaná. Nikdy by mě nenapadlo, že může být v Praze takhle úchvatný kus přírody! Navíc jsme se sešli super parta, poznala jsem nové lidi a nejvíce mě těší, že jsem konečně potkala Akouše a jeho nového páníčka! Aki hledal před časem nový domov a našel ten nejlepší, který mohl najít. Vzal si ho fotograf Michal Ninger, který ho dal neuvěřitelným způsobem dohromady. Akiho si pamatuji jako agresivní pako a teď je to takřka standardní hovawartí sameček. Kdybych ho neznala z dřívějška, tak by mě nenapadlo, že byl v minulosti problémový. Navíc je to Kenyho polobráška, takže jsem moc ráda, že jsme se zase viděli se "psí rodinou". :-)
3.2.2019 - Prahou nám prolítla krátká sněhová bouře a proměnila rozbahněné ponuré město v zimní království. Hned jak jsem tu nádheru z okna viděla, vzala jsem foťák, Kenyho a šli jsme si to spolu užít. No ne že by si Keny tentokrát užíval focení (a na fotkách je to vidět :-D), ale přeci jen vznikly krásné fotky, kterými se teď moc ráda pochlubím. 
Picture

​6.1.2019 - Na začátku roku jsem se rozhodla jet na výlet na Karlštejn. Jelikož se ale nikomu z mých přátel nechtělo a mně se nechtělo jet samotné, rozhodla jsem se, že z toho udělám akci s názvem Světem se psem. Tu jsem nasdílela ve své facebookové skupině Cestování se psem a byla veřejně dostupná na facebooku. Na akci se přidalo neskutečné množství lidí a nakonec nás byla banda snad 18 psů (lidi jsem nepočítala). Bylo to krásné, zajímavé a zároveň únavné. Ani si nedovedete představit, co vše obnáší takovou akci zorganozovat, kolik lidí mi denně píše zprávy a ptá se na hloupé otázky, atd... Ale výlet stál za to, bylo to fajn, viděli jsme co jsme chtěli a s počasím jsme se poprali.

Naším prvním cílem byl hrad Karlštejn. Na ten jsme šli z místní vlakové zastávky. Na hrad smí větší psi pouze na nádvoří, menší (v náručí či tašce) mohou i na některé prohlídkové okruhy. My jsme se šli podívat na to nádvoří, jen jsme přišli moc brzy, a tak jsme si chvíli počkali než nám otevřou. Dalším cílem byl lom Malá Amerika, která mě naprosto uchvátila. Cesta sem byla poměrně pohodová, sice celou dobu do kopce, ale dalo se to zvládnout s přehledem. Zvlášť když máte psa, co vás většinu cesty táhne na sedáku, to se to ty kopce zvládají :-D U lomu jsme si udělali společnou fotografii a vydali jsme se k lomu Mexiko. Tady už začala pořádně rozblácená cesta a některé úseky byly skoro neprůchodné. Až k lomu jsem se podívat nešla, protože jsem se bála, abychom tam nesklouzli. Dívala jsem se na něj tedy jen z dálky. Jako poslední byla před námi Velká Amerika, která mě docela zklamala, protože mi nepřišla tak krásná, jako na fotkách a jako její menší "sestry". Každopádně bylo fajn ji vidět a už sem zase dlouho nemusím :-D

Karlštejnsko je naprosto nádherné, takže tady plánuji určitě i další trasy. Je tu spoustu míst, které stojí za návštěvu. Třeba se k nám příště přidáte :-)