Naše cesta k hovawartům...
Psal se rok 2010, když se rodiče rozhodli pro to, že na naši zahradu patří hovawart. Po tomto plemeni jsem pokukovala už několik let. Jako malá jsem si přála zlatého retrívra, než jsem v jedné knize narazila na plemeno, které "vypadá skoro jako zlaťák, jen je mnohem hezčí". :-) Byla to láska na první pohled.
Když se mamina rozhodla pořídit mi psa, po kterém jsem toužila tolik let, padlo rozhodnutí právě na hovawarta. Požadavky byly jasné - musí zvládnout celoroční pobyt na zahradě, ohlídat pozemek a zároveň být skvělým rodinným psem. Bohužel se pro jeho pořízení rozhodla v době, kdy jsem byla s tátou v Indii (podzim 2010) a velmi impulzivně koupila odrostlé plavé štěně jménem Apollón Sarasany. Já byla samozřejmě radostí bez sebe, když na mě doma čekal po návratu z letiště, pro tátu to však bylo překvapení v negativním slova smyslu. O psovi nevěděl, na jeho pořízení se nepodílel a tento "šok" neunesl. Apollón tak u nás pobyl bohužel pouze pár dní a pak se vrátil zpět k chovatelce, kde žil až do listopadu 2020, kdy zemřel.
Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré a to byl rozhodně i náš případ. Čas běžel, rozhodnutí pořídit si psa stále viselo ve vzduchu a dozrávalo, až jsme za rok a kousek konečně vybírali štěně, tentokrát všichni, jako rodina. Vybrali jsme si chovatelskou stanici Wicca Gabreta, která je nedaleko našeho domova a hned den po porodu jsme měli z fotek vybraného našeho černocha Bárníčka. Naše velmi brzké rozhodnutí nám zůstalo a Barney byl bez váhání náš. Stejně jsme nevěděli absolutně nic o chovu, takže jediný způsob, jakým jsme si mohli psa vybrat, byla intuice. Samozřejmě to byla ta nejlepší volba a my jsme měli doma krásného chovného hovawarta.
Od začátku jsme měli trošku ambice. Já byla především rozhodnutá, že budu s Bárníkem dělat dogtrekking a zkusíme i nějakou tu výstavu. No dogtrekkingu jsme se doposud žádného nezúčastnili, zato na výstavy jsme jezdili poměrně aktivně a i se nám na nich celkem dařilo :-) S Barneym jsme také složili pár zkoušek a celkově jsem díky němu začala více a více do chovu hovawartů pronikat. Po čase jsem měla jasno, že do něj také jednou budu chtít "zasáhnout".
Podařilo se nám Barneyho uchovnit s krásným výsledkem, byť až napodruhé. Měla jsem s ním větší ambice, chtěla jsem skládat další zkoušky a jezdit s ním na výstavy i do zahraničí, protože je moc šikovný a pěkný. Jelikož ale nikdy nebyl můj a já jsem si ho od rodičů jen půjčovala na mnou vymyšlené aktivity, padlo celkem spontánní rozhodnutí, že si pořídím hovawarta vlastního, i když jsem to plánovala až tak o rok až dva déle.
V květnu 2016 se narodil v CHS Na3 můj milovaný Keny, pro kterého jsme si jeli až na hranice s Polskem. Je to můj vysněný pes, spřízněná duše, láska až za hrob... Prostě vše, čím má psí přítel být. A ač nám úplně neklaply naše ambiciózní plány s ním, milujeme ho naprosto bezmezně a snažíme se mu ze sebe dát to nejlepší. Keny je veselé a divoké zvíře, které díky svému temperamentu často rychleji myslí než koná, a tak je občas lekavý a reaktivní. Zároveň nevyrostl úplně standardně, je velmi štíhlý a má křivé nohy. Už to mě nutilo přemýšlet, jestli ho vůbec uchovňovat. V roce 2020 mu byla zjištěna vrozená vada močovodů, a to byla poslední kapka, díky které je rozhodnuto, že s ním bonitaci absolvovat nebudeme a do chovu hovawartů nikdy nezasáhne. Každopádně zůstane milovaným členem smečky a mým mazánkem. A časem se snad stane skvělým vychovatelem dalšího hovawartího přírůstku. <3
Na začátku roku 2019 jsem si konečně založila chovatelskou stanici. Tak nějak sám ke mně přišel název, který je pro mě natolik symbolický a spojuje vše, co miluju, že jsem neváhala a v lednu jsem si o něj zažádala. V dubnu mi byl schválen, a tak se teď mohu pyšnit překrásným názvem s ještě krásnějším významem - Tuatha Dé Danann Bohemia. S Barneym se nám bohužel zasáhnout do chovu nepodařilo, jelikož jeho dvě krytí nevyšla a 10.3.2020 nám náhle zemřel v pouhých 8 letech kvůli nádoru na srdci. Toužila jsem po tom, nechat si po něm fenku a začít s aktivním chovatelstvím. Po jeho odchodu zůstalo v srdcích celé rodiny prázdné místo a spoustu bolesti, a tak se rodiče rozhodli si pořídit hovawarta dalšího. Díky tomu, že moje kamarádka zrovna den před Barneyho odchodem kryla, neměli jsme problém štěňátko získat a navíc jsme měli právo první volby. Hned v den narození si mamina vybrala Pana Červeného a teď jí dělá radost černoznakatý obrovský hovawartí puberťák jménem Belenus Baddy z chovatelské stanice z Milkova dvora. Baddy je kombinací obrovského temperamentu a síly a zároveň klidu a vyrovnanosti. Jsem velmi zvědavá na to, jak se bude dál vyvíjet. Zároveň z něj roste nádherný mohutný pes. Snad rodiče zvládnou jeho výchovu a socializaci a budeme ho moci občas ukázat na hovawartích akcích. :-)
Když se mamina rozhodla pořídit mi psa, po kterém jsem toužila tolik let, padlo rozhodnutí právě na hovawarta. Požadavky byly jasné - musí zvládnout celoroční pobyt na zahradě, ohlídat pozemek a zároveň být skvělým rodinným psem. Bohužel se pro jeho pořízení rozhodla v době, kdy jsem byla s tátou v Indii (podzim 2010) a velmi impulzivně koupila odrostlé plavé štěně jménem Apollón Sarasany. Já byla samozřejmě radostí bez sebe, když na mě doma čekal po návratu z letiště, pro tátu to však bylo překvapení v negativním slova smyslu. O psovi nevěděl, na jeho pořízení se nepodílel a tento "šok" neunesl. Apollón tak u nás pobyl bohužel pouze pár dní a pak se vrátil zpět k chovatelce, kde žil až do listopadu 2020, kdy zemřel.
Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré a to byl rozhodně i náš případ. Čas běžel, rozhodnutí pořídit si psa stále viselo ve vzduchu a dozrávalo, až jsme za rok a kousek konečně vybírali štěně, tentokrát všichni, jako rodina. Vybrali jsme si chovatelskou stanici Wicca Gabreta, která je nedaleko našeho domova a hned den po porodu jsme měli z fotek vybraného našeho černocha Bárníčka. Naše velmi brzké rozhodnutí nám zůstalo a Barney byl bez váhání náš. Stejně jsme nevěděli absolutně nic o chovu, takže jediný způsob, jakým jsme si mohli psa vybrat, byla intuice. Samozřejmě to byla ta nejlepší volba a my jsme měli doma krásného chovného hovawarta.
Od začátku jsme měli trošku ambice. Já byla především rozhodnutá, že budu s Bárníkem dělat dogtrekking a zkusíme i nějakou tu výstavu. No dogtrekkingu jsme se doposud žádného nezúčastnili, zato na výstavy jsme jezdili poměrně aktivně a i se nám na nich celkem dařilo :-) S Barneym jsme také složili pár zkoušek a celkově jsem díky němu začala více a více do chovu hovawartů pronikat. Po čase jsem měla jasno, že do něj také jednou budu chtít "zasáhnout".
Podařilo se nám Barneyho uchovnit s krásným výsledkem, byť až napodruhé. Měla jsem s ním větší ambice, chtěla jsem skládat další zkoušky a jezdit s ním na výstavy i do zahraničí, protože je moc šikovný a pěkný. Jelikož ale nikdy nebyl můj a já jsem si ho od rodičů jen půjčovala na mnou vymyšlené aktivity, padlo celkem spontánní rozhodnutí, že si pořídím hovawarta vlastního, i když jsem to plánovala až tak o rok až dva déle.
V květnu 2016 se narodil v CHS Na3 můj milovaný Keny, pro kterého jsme si jeli až na hranice s Polskem. Je to můj vysněný pes, spřízněná duše, láska až za hrob... Prostě vše, čím má psí přítel být. A ač nám úplně neklaply naše ambiciózní plány s ním, milujeme ho naprosto bezmezně a snažíme se mu ze sebe dát to nejlepší. Keny je veselé a divoké zvíře, které díky svému temperamentu často rychleji myslí než koná, a tak je občas lekavý a reaktivní. Zároveň nevyrostl úplně standardně, je velmi štíhlý a má křivé nohy. Už to mě nutilo přemýšlet, jestli ho vůbec uchovňovat. V roce 2020 mu byla zjištěna vrozená vada močovodů, a to byla poslední kapka, díky které je rozhodnuto, že s ním bonitaci absolvovat nebudeme a do chovu hovawartů nikdy nezasáhne. Každopádně zůstane milovaným členem smečky a mým mazánkem. A časem se snad stane skvělým vychovatelem dalšího hovawartího přírůstku. <3
Na začátku roku 2019 jsem si konečně založila chovatelskou stanici. Tak nějak sám ke mně přišel název, který je pro mě natolik symbolický a spojuje vše, co miluju, že jsem neváhala a v lednu jsem si o něj zažádala. V dubnu mi byl schválen, a tak se teď mohu pyšnit překrásným názvem s ještě krásnějším významem - Tuatha Dé Danann Bohemia. S Barneym se nám bohužel zasáhnout do chovu nepodařilo, jelikož jeho dvě krytí nevyšla a 10.3.2020 nám náhle zemřel v pouhých 8 letech kvůli nádoru na srdci. Toužila jsem po tom, nechat si po něm fenku a začít s aktivním chovatelstvím. Po jeho odchodu zůstalo v srdcích celé rodiny prázdné místo a spoustu bolesti, a tak se rodiče rozhodli si pořídit hovawarta dalšího. Díky tomu, že moje kamarádka zrovna den před Barneyho odchodem kryla, neměli jsme problém štěňátko získat a navíc jsme měli právo první volby. Hned v den narození si mamina vybrala Pana Červeného a teď jí dělá radost černoznakatý obrovský hovawartí puberťák jménem Belenus Baddy z chovatelské stanice z Milkova dvora. Baddy je kombinací obrovského temperamentu a síly a zároveň klidu a vyrovnanosti. Jsem velmi zvědavá na to, jak se bude dál vyvíjet. Zároveň z něj roste nádherný mohutný pes. Snad rodiče zvládnou jeho výchovu a socializaci a budeme ho moci občas ukázat na hovawartích akcích. :-)
Musím zmínit další chlupáče, kteří naši "psí cestu" formovali. Prvním naším psem byl voříšek Fík. Naprosto typický vestaj, který se v super kondici dožil vysokého věku. Byl také velmi inteligentní a i když časem ohluchl, krásně se učil posunkové povely. S Fíkem jsem si hlavně v jeho stáří užila spoustu radosti a dlouhých procházek.
V roce 2011 do mého života přišel můj přítel a s ním i jeho voříšek Samíček. Ten má nyní již téměř 15 let a ač je na něm jeho požehnaný věk znát, dělá nám stále velikou radost a těší se ze života jak jen může. Bylo to vždy temperamentní a veselé zvíře s obrovským srdcem a sebevědomím. Milovník lidí, dětí, ochránce velké hovawartí smečky. Pes, který by za nás bojoval až na krev. Teď už ví, že má své limity a je spíše opatrný. Ale když na to přijde, umí si dupnout a psího vetřelce seřvat. :-D Od roku 2013 s námi objížděl většinu psích akcí (tábory, výstavy aj.) a byl a je úžasným parťákem a vychovatelem našich hovawartích kluků. <3
Kromě psů našich jsem měla možnost více jak 6 let aktivně (a nyní příležitostně) hlídat a venčit psy přes pražskou hlídací agenturu Nechci být sám. Byly to nádherné roky, díky kterým jsem získala spoustu zkušeností, ze kterých budu navždy čerpat v našem psím životě. Na mnohé svěřence myslím dennodenně a budou navždy v mém srdci. <3
V roce 2011 do mého života přišel můj přítel a s ním i jeho voříšek Samíček. Ten má nyní již téměř 15 let a ač je na něm jeho požehnaný věk znát, dělá nám stále velikou radost a těší se ze života jak jen může. Bylo to vždy temperamentní a veselé zvíře s obrovským srdcem a sebevědomím. Milovník lidí, dětí, ochránce velké hovawartí smečky. Pes, který by za nás bojoval až na krev. Teď už ví, že má své limity a je spíše opatrný. Ale když na to přijde, umí si dupnout a psího vetřelce seřvat. :-D Od roku 2013 s námi objížděl většinu psích akcí (tábory, výstavy aj.) a byl a je úžasným parťákem a vychovatelem našich hovawartích kluků. <3
Kromě psů našich jsem měla možnost více jak 6 let aktivně (a nyní příležitostně) hlídat a venčit psy přes pražskou hlídací agenturu Nechci být sám. Byly to nádherné roky, díky kterým jsem získala spoustu zkušeností, ze kterých budu navždy čerpat v našem psím životě. Na mnohé svěřence myslím dennodenně a budou navždy v mém srdci. <3
Jsme tvůrci Mapy Hovawartů, kde najdete aktivní plemeníky, chovatelské stanice a hovawartí akce. Mapu si můžete přidat i na svůj web. V případě zájmu mi napište a pošlu vám HTML kód. Mapa je pravidelně aktualizována dle informací na HW klubu. :-)
|
|
