Dnes jsme se opět vydali na výcvik do hovawartí školky Vlaďky Králové. Bylo to báječné jako vždy, i když jsem neměla vůbec náladu a Keňour byl velmi neposlušný. No, není každý den posvícení a vzhledem k mému rozpoložení se dalo jeho zlobení očekávat. Příště bude zase líp. Po školce jsme s Kenym i Samíčkem vyrazili do Čimického údolí za hovawartkou Agnes. Společná procházka trvala přes dvě hodiny a byla moc fajn :-) Došli jsme až ke krásné vyhlídce na Vltavu. Keny s Agnes dováděli jako správní hovawarti, hlavně teda Keňour kaňour byl se svým štěkotem dost neodbytný. Pracujeme na tom, aby se klidnil. Někdy to jde líp, jindy je jako šílenec. Samíček byl hodný jako vždy, po procházce doma padli za vlast :-) V Čimickém údolí se nám moc líbilo. Je to divoké místo, kde se střídají lesy s loukami a poli a krááásnými rozlehlými prostranstvími - ideálním místem na stopičky. Uvidíme, jestli se k nim někdy dokopu. Když ne, vymluvím se na to, že mám strach z divokých prasat. A nebudu daleko od pravdy, protože jich tam je (dle počtu rozrytých míst) požehnaně! Příští víkend nás čeká Happy Dog Show, určitě budu zase informovat! |
0 Comments
Další měsíc utekl jako voda a náš Keňour už má skoro rok. Často koukám na pár měsíců staré fotky a nedokážu uvěřit tomu, jak z takového malého roztomilého miminka mohl vyrůst během chvíle veliký hovawartí puberťák :-) Momentálně má 67cm a 31,5kg.
Keny se v tuhle chvíli dostává z nejhorší puberty. Období mezi 7 až 9 měsíci bylo hrozné - neviděl, neslyšel, neuměl nic. Chvílemi jsem si říkala, jestli náhodou není hluchý. Teď mě každý den mile překvapuje. Na procházkách docela poslouchá, už mu krásně jde odložení a zjišťuji, že se mi podařilo ho naučit plno povelů, aniž bych se o to snažila. Tím, že jsme moc nestíhali chodit na cvičák a sama ho nijak necvičím, se vše učil za provozu. Vypadá to, že rozhodnutí necvičit ho alespoň do roka, přineslo ovoce. Keny si plno povelů upevnil, protože je má naučené tak, že je splnit musí a ne, že se mu vyplatí je dělat, protože dostane odměnu. Myslela jsem si, že Keňoura hodně rozmazlujeme a je neposlušný, ale opak je pravdou. Je hodně pozorný a na jeho chování je znát, že jsme důslední. Samotnou mě to překvapilo a zjistila jsem, že tu výchovu zvládáme dost dobře. Stále je to veselý, temperamentní, sebevědomý pes. Vůbec se nežene do konfliktu, ke každému je milý a přátelský a nemá potřebu si na nikom "honit triko". Snad to s ním takhle dobře půjde i dál. Zatím to vypadá, že se nám s tímto přístupem už konečně podaří ho pořádně vystavovat a časem i složit nějakou tu zkoušku. Uvidíme, co z toho našeho miláčka jednou bude :-) Mám teď ambice ještě vyšší :-) Náš černoušek Barney Wicca Gabreta oslavil páté narozeniny. Je to stále skvělý pes :-) V perfektní kondici, přátelský, mazlivý, milující, temperamentní, veselý a zdravý.
Za poslední rok se toho událo dost i přesto, že jsme byli méně akční než dřív (co se týče výstav a zkoušek). Barneymu přibyl do života vetřelec Coinneach a já jsem na něj strašně moc pyšná za to, jak ho přijal. Jsou to skvělí kámoši, pořád si hrajou a Bárník má s "prckem" nekonečnou trpělivost. Teď nás tedy čeká rok šestý. Barney má před sebou klubové a speciální výstavy HW, krajskou výstavu ve Staňkově, národní v Klatovech a pak možná mezinárodní v Praze a světovou v Lipsku. A pokud Kenymu vyjdou dobře klouby, vyvezu je spolu na výstavy do zahraničí. (Plánuji určitě Polsko a Slovensko, možná Rakousko a Německo.) V létě s sebou Bárníka bereme na výcvikový tábor HW klubu, kde snad složíme nějakou další zkoušku z poslušnosti. Víc toho už vzhledem k času a tomu, že se teď soustředíme na Kenyho, nestíháme. Aktuální fotografie snad doplním příští týden :-)
Na Letné jsme si užili krásný výhled na večerní předvánoční Prahu a odsud jsme došli až na Staroměstské náměstí, kde jsme se probojovali až ke stromečku, udělali jsme pár špatných fotek a šli jsme do parku k radnici, kde bylo méně lidí a víc prostoru. Někteří páníčci se prošli po trzích, my ostatní jsme zatím čekali se psy v parku, kde se jim dostávalo mnoho obdivných pohledů od kolemjdoucích. Brzy byla tma a pořádná zima, takže jsme počkali až budeme všichni a rychle jsme běželi na metro, abychom se trošku ohřáli. Metrem, které Keny opět zvládl jako naprostý pohodář, jsme jeli zpátky do Holešovic a hurá do aut a domůůů. Den to byl sice krásný, ale taky hodně náročný a mrazivý. S Kenym jsme doma okamžitě padli a já jsem únavou dokonce viděla rozmazaně :-D
Účastníci srazu Bard Debbie Ann - Coinneach Na3 - Carson Na3 Nefertiti Ennie Barte Prim - Amee Edmontes - Andant Sam Edmontes - Arina Ella Edmontes Asberry Na3 Willy - jediný nehovík :-)
Kenyho tatínek Ch.Bard Debbie-Ann se 6.11. stal výstavním šampionem Slovenska! Vystavoval se na mezinárodní výstavě v Bratislavě. Jeho výsledky jsou následující:
Sobota - V1, CAC, res.CACIB Neděle - V1, CAC, CACIB, BOB, Cruft's 2017 qualification Jsme na Barda moc pyšní, je radost, že má Keny tak úspěšného otce a budeme moc rádi, když se alespoň trošičku potatí :-) |